Už několik století považují obyvatelé obce toto naleziště i za pohřební místo panovníka Taksonya, po kterém byla obec pojmenována.
První písemná zmínka o obci se nachází v popisu Diakovská katastru v listině z roku 1138, v níž se obec Matúškovo vzpomíná jako pozemek bratislavského hradního lidu "terra civilium Posoniensium de villa locsun".
Ve středověku měla velký vliv na obyvatele obce pravděpodobně blízkost benediktinské řehole působící v Diakovcích. Na život obyvatel měly vliv i boje mezi církvemi v době reformace a protireformace. Tudy směřovaly i kurucké a císařské oddíly protihabsburského národně boje. V roce 1704 se se svým doprovodem zdržoval Matúškovo kníže Rákoczi, vůdce bojů za svobodu.
Turecké zpustošení a stálý válečný stav zcela vyčerpaly obec, která se vzmohl až v druhé polovině století. Obec byla od 1. 1. 1971 bez souhlasu občanů administrativní přičleněna ke Galantě a až koncem roku 1990 získala zpět svou samostatnost.