obec Nálepkovo

Osidlují, přistěhování ze západních německých krajů byly výsadní listinou poskytnuty jejich domácí, takzvané Sasské právo, které zaručovalo osobní svobodu, bez jakýchkoliv nevolnice povinností za roční kolektivní platbu, urbury, (pozemkové daně) ve stanovené výši. Kromě tohoto smluvního závazku se pánům byla obec podle charakteru práce převážného počtu obyvatel považována za hornickou a byla proto z jedné strany pod ochranou Královské komory a na druhé straně podléhala přísným předpisům horního práva.
V závislosti na tom, zda byla královská moc dostatečně silná, aby dokázala prosadit svou právní moc vůči významným feudálním rodem nebo zda vlivná skupina magnátů strhla moc ve státě na sebe a neuznávala královské práva a nařízení. Při propadech Českých bratří a husitů v 15. století překonával Spiš a tedy i starý Vondrišel drancování země, ale zejména bohatých báňských měst. Stejně za doby šíření reformace v polovině 16. století došlo k narušení náboženských a mocenských řádů. Německé obyvatelstvo Vondrišla v převážné většině přijalo luteránskou víru, používali tedy i místní kostel Panny Marie až do roku 1673. Následek vnitřních a mocenských bojů způsobil, že mnoho podnikavých občanů se odstěhovalo do bezpečnějších svobodných spišských měst, čímž obec ztrácela možnosti poskytování obživy a tedy i příjmů.

Když na počátku 18. století došlo ke konsolidaci poměrů v starém Uhersku, podařilo se Vondrišlu vstoupit do stavu privilegovaného báňského města ve svazku osmi královských báňských měst. (Gelnica, Smolník, Švedlár, Mníšek nad Hnilcom, Štós, Nižný a Vyšný Medzev). Svůj zájem na důlním podnikání chránily zeměpána tím, že stanovily funkci hlavního důlního mistra pro důlní podnikání, nacházející se na jejich území. Tento báňský mistr dohlížel na dodržování předpisů Královského horního práva a vedl evidenci udělených důlních oprávnění. Jeho pravomoc se týkala dolů ve Vondrišli, Závadka, Tepličce a nynějších Rudňanoch - Koterbachoch.
Bylo to období největšího rozmachu dobývání a zhutňování měděných rud na Spiši a počátky hámorníckeho zpracování železa. Na území Vodrišla pracovalo 7 hamrů, jedna huť na Troskách na tavení mědi, jedna vysoká pec při Druhém Hamr na tavení železa. Vondrišel v tomto čase získal po hospodářské stránce význam městečka s organizovanými řemeslnými cechy as právem výročních trhů. Přímo na horním konci obce, při lokalitě Maša, pod hutná skálou (Hütterstein) byla v roce 1847 místními podnikateli postavena zmodernizovaná vysoká pec pod firmou - Železohutné sdružení Vondrišel, která odebírala železnou rudu od okolních dolů, hlavně doly Gustáv a na Vysoké mezi. Na tomto důlním závodě byl postaven první zdroj elektrického proudu, parní stroj na pohánění generátoru. Před první světovou válkou byla důl a železa odkoupena hornoslezské železářskou společností v Gliviciach.
V roce 1872 byly zrušeny mnohé feudální řády a výsady, obec byla zařazena do všeobecného župního zřízení, čímž se uvolnila cesta rozvoje nového ekonomického řádu.

Dosavadní drobné manufaktury v rukou jednotlivců nebo malých podniků, doly nebo hamry, se svou zastaralou technikou nestačili plnit zvýšené požadavky trhu. Staré důlní podniky se dostaly do rukou cizích kapitálových koncernů, které využívaly možnosti rychlé masové dopravy železné rudy do Ostravské oblasti, kde se v moderních koksárenských vysokých pecích dali zpracovat i železné rudy, které se v převážné většině vyskytovali na Spiši a také v okolí Vondrišla. Drobné doly zanikaly a na jejich místě vznikaly nové. Když v 19. století byly odbourány feudální práva šlechticů se Vondrišel po dlouhém vyjednávání vykoupil ze zemëpanské závislosti. Největší zásluhy si při tom získal tehdejší rychtář Gaspar Weisserl, který se těšil všeobecnému uznání av roce 1844 vykoupil lesy pod obec Maryássovcov.
Další důlní lokality s nadějnými zásobami železných rud v roztocích - Hnilčík a na sídlišti Bindt byly odkoupeny společností Banská a hutná z Třince, blízko Těšína. Na odvoz vytěžené a pražené rudy byla vybudována úzkokolejná elektrická železnice ke překladišti na železniční stanici Markušovcích.
Na levém břehu Železného potoka v centru obce stojí rím.katolícky kostel sv.Štefana Krále, postavený v roce 1763, kdy starší budova kostela ze 14. století musela být zbořena.
Starý katolický kostel byl v 16. století při reformaci obce na luteránskou víru používán i novou církevní obcí až do roku 1673. Evangelický kostel mohl být vybudován až v letech 1785-1789 na základě tolerančního patentu císaře Josefa II. Každému církevnímu společenství záleželo na výchově mládeže ve smyslu svého učení, byly proto v blízkosti kostelů postavené školní budovy pro katolíky i evangelíků zvlášť. Tím bylo vytvořeno místo dnešního centra městečka, ke kterému v roce 1858 přibyla samostatná budova radnice s věží.

Po první světové válce se střídaly časté hospodářské krize, výrobci železných výrobků ztratili své trhy a na Spiši museli své výrobní aktivity likvidovat. Po krátké prosperitě v letech 1925-1928, světová hospodářská krize ještě více postihla "hladovou dolinu" Hnilce.
Velkorysá státní investiční akce dotvoření železniční trati Margecany - Zvolen v úseku od Gelnice až po Červenou Skálu přinesla skutečnou úlevu od nezaměstnanosti.
Touto stavbou Vondrišel získal železniční spojení s okolním světem, bylo to v letech 1931 až 1936.
Období projevující se konjunktury bylo však obdobím nových problémů - nástup fašismu do mezinárodní politiky.
Nacistické hesla o světovládě našli pouze málo odezvy i když většina německého obyvatelstva byla za demokratické soužití ve společné vlasti. Pouze malá skupina cizích přistěhovalci stihla strhnout a nakazit nezkušenou mládež velikášské myšlenkami. Nešťastný vývoj světové politiky vedl ke vzniku Slovenského státu, který nedokázal zabránit šíření násilí mezi národnostmi.
Jedinou stavební památkou z této doby je budova bývalé německé lidové měšťanské školy na horním konci obce z roku 1942.
Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944, došlo k úplnému přerušení vzájemných styků mezi národnostmi a národnostními skupinami. Oblastní vedení Německé strany organizovalo odsun svých členů do Sudetské oblasti Čech, kde vyčkali konec druhé světové války. Mnozí z nich se pokoušeli vrátit do opuštěné domoviny, bylo jim v tom zabráněno na základě dekretů poválečné vlády o odsunu obyvatelstva německé národnosti do oblastí obsazených výraznými mocnostmi.
Národní výbor, který se ustanovil v roce 1945 ve Vondrišli, rozhodoval o dalším osudu obce za zcela změněných podmínek.

Socialistické zřízení se snažilo každému občanovi zajistit přiměřenou životní úroveň.
Nejnovější vývoj politického života po roce 1989 hledá nové možnosti a cesty konsolidace hospodářských politických a podnikatelských poměrů. Po vzniku nové samosprávy obce v roce 1990 začíná nový dynamický rozvoj obce, charakterizovaný novými stavebními aktivitami zhodnocování obce. Po navrácen lesů obce do jejího majetku (3200 ha).
Prostor kolem obecního úřadu zahrnující akční jeho rekonstrukce a obnovy fasád obou kostelů se podařilo vydláždit a uskutečnit parkovou úpravu s vhodnou zelení, která působí velmi uspořádaným dojmem. Část parku má zřízeno dětské hřiště, které je vhodným doplňkem oddechové zóny.
V roce 2001 byla ukončena bytová výstavba obecních nájemních bytů v počtu 44 pro minoritních obyvatel a 30 pro majoritních.
Nově postavený kostelík v Třetím Hámre s vhodnou úpravou terénu upoutá návštěvníky už z dálky. Od roku 1992 až dosud byla zrealizována výstavba obecního vodovodu a obecní kanalizace včetně 3 čistíren odpadních vod - do úplné realizace je ještě nutné investovat cca 20,0 mil.Sk.
Sportovní vyžití domácím, ale i návštěvníkům poskytne stadion, se svým zařízením, které uspokojí i ty co hledají ubytování, jakož i společenské prostory.
V zimních měsících je k dispozici lyžařský svah s vlekem a technickým zasněžováním včetně zázemí půjčovny a servisu lyžařské výstroje a restauračních služeb. Krásné okolí je rájem pro myslivce, rybáře i houbaře.
Škola v přírodě a rekreační zařízení na Černé Hoře poskytuje dětem rekondiční pobyty v přírodě. Nyní je však v recesi, hledá se investor resp. nový provozovatel.