obec Badín

Ten poslední si obul "gumáky" a podíval si výjimečnou národní přírodní rezervaci Badínský prales. Obec má ale mnohem více rarit. Leží například na podzemním jezeře, je v ní srážkový stín a magnetická anomálie a také dva významné minerální prameny. Badín přežil těžké časy zejména v 16. století, kdy ho vypálili a vyrabovali Turci a Tataři. Zachovaly se zde však stavby z předchozího období, zejména gotický kostel z roku 1397 s o 250 let mladším renesančním opevněním. A ještě mnohem starší, historicky vůbec první objevená pec na tavení měděné rudy v části Hrádok. V 18. století zde zas pěstovali vína pro vídeňský dvůr a během první ČSR zde byl první státní hřebčín. K Badi měli vždy blízko i národovci. Andrej Sládkovič sem chodíval pravidelně, A. H. Krčméry, kněz a publicista, je tu dokonce pohřben. Operní zpěvák Ondrej Malachovský se zde pro změnu narodil. Známý Kněžský seminář sv. Františka Xaverského byl prvním biskupským seminářem na Slovensku a návštěvou ho poctil i papež Jan Pavel II. V katastru obce je dost velká část známého mezinárodního letiště Sliač, které sehrálo pod názvem Tri duby významnou roli během SNP. A vojenskou historii ještě staršího data připomíná pamětní místo památníku padlým legionářům z roku 1935.

Dnes je Badín obcí, kde se rádi stěhují Banskobystričania, ale i obyvatelé z blízkých obcí. I proto stále roste a rozvíjí se. Je zde vše, co potřebují lidé k životu včetně základní a mateřské školy, ambulancí, hřišť a tenisového kurtu. Blízkost rychlostní silnice R1, která spojila Banskou Bystrici mnohem rychleji s Bratislavou, ještě více pomohla rozvoji Badín.