Říkalo se, že nejkrásnější vesnicí Žitného ostrova je Hamuliakovo ...
Tvrdili to návštěvníci, turisté přijíždějící z Prahy ale i ze zahraničí, kteří se rozhodli po komlexnej návštěvě Žitného ostrova strávit chvíle odpočinku právě v Hamuliakovo. Vybrali si naši obec za účelem strávení krásné letní dovolené a příjemného odpočinku. Nádherná poloha, okouzlující aleje, kamenité ale i písečné zátoky, byly přímo stvořené ke koupání a rybolov. Perfektní ovzduší přitahovalo a vytvořilo ráj pro všechny cestovatele. Našim prvním návštěvníkům byl sympatický německy mluvící pán, který se svou šarmantní dcerou navštívil obec Hamuliakovo v létě v roce 1865. Řekl o sobě, že je profesorem výtvarné výchovy. Argumentoval, že v malebenej obci Hamuliakovo kromě koupání se v Dunaji a člunkování najde prostor na kreslení nádherných kompozici s přírodní tématikou. Seznámil se s nejmocnějšími rodinami obce, kteří ho přátelsky vítali. Německy mluvící pán byl mimořádně inteligentní, galantní a jeho dcera se svými vědomostmi ve hře na klavír okouzlila každého. Tento sympatický německy mluvící pán se tak Dovtípil leccos.
Po dlouhé dovolené odcestoval domů, avšak na jaře v roce 1866 se vrátil. Jednou, jednoho pěkného jarního dne musel nutně odcestovat, nerozloučil se s nikým. Zanedlouho vypukla pruská válka. Na povrch však vyplula pravda. Náš první návštěvník nebyl profesorem výtvarné výchovy ale byl pruským vojákům-majorem, který na podnět generálního štábu, vypracoval detailní mapu, jakož i taktiku, na jejímž základě se rozhodl pro Hamuliakovo, kde na několika ramenech mohl nejsnáze přivést armádu směřující do Vídně, jako kdekoliv jinde po hlavním toku. Tedy s našim prvním návštěvníkům jsme nepochodili nejlepší, avšak zajistil alespoň to, že se začalo mluvit o obci Hamuliakovo, kterou předtím neznali ani Bratislavané ...