V ní se konstatuje, že Matúš Čák se rozhodl vyměnit své majetky v Tekov za hrad Uhrovec (castrum Ugrog) a vesnice Podlužany, Bánovce, Horné Naštice, Uhrovec, Bancúch, Žitná, Radiša, vesnici ležící pod hradem, která se jmenovala Močiarnik (dnešní Podhradie) a Šípkov. I když Matúš Čák původnímu majiteli panství Petrovi synovi magistra Báza připlatil částku 50 hřiven, šlo o zjevně neodpovídající majetkovou výměnu. V listině Ostrihomské kapituly z roku 1297 se stěžuje Mikuláš, že Matúš Čák přinutil jeho a jeho otce Petra pod hrozbou smrti k výměně jejich panství Uhrovec za několik bezcenných vesnic v Tekov. Majitelem Uhrovce se tedy v roce 1295 stal jeden z nejvýznamnějších oligarchů v Uhersku. Matúš Čák vlastnil hradní panství Uhrovec až do své smrti roku 1321, kdy přešel do vlastnictví krále Karla Roberta.
V královských rukou zůstal hrad Uhrovec až do roku 1389, kdy ho král Zikmund Lucemburský daroval svému oblíbenci Stibor ze Stibořic a Beckova a jeho bratrem. K hradu patřilo město Bánovce a 21 vesnic v povodí potoka radisa a na horním toku Bebravou. Stiborovců patřilo panství až do roku 1434. Jelikož se jednalo o nejvýznamnějších a nejbohatších magnátů Uherska, nelze vylučovat ani jejich stavební aktivity na hradě. Po smrti Stibor mladšího hrad Uhrovec připadl králi. Ten ho roku 1435 udělil své ženě královny Barboře. Ta ho vlastnila do roku 1439, kdy její hrad odebral uherský král 'Albrecht Habsburský a udělil ho své manželce Alžbětě.