Až profesionální vinárčenie mě postupně učilo, jak musí být člověk pokorný a zodpovědný, aby konečný, tolik očekávaný plod práce lidských rukou, nám byl pro radost a potěšení při různých příležitostech. Právě zmiňované JM Vinařství Doľany bylo mou první profesionální pracovní příležitostí, protože jsem postupně dostal hodně prostoru a zodpovědnosti a mohl jsem se tak hodně naučit. Později, když jsem cítil, že se musím posunout dál, jsem se na krátký čas zaměstnal v Pezinku na provozu výroby destilátů a brandy. Zde jsem měl možnost přivonět a naučit se více o výrobě takové ikony, jakou Karpatské brandy speciál určitě je. Brandy je sice super, ale víno je víno a táhlo mě to k němu zpět přes nabídku pracovat na novém vinařském projektu IN VINO v Modre (dnešní ELESKO).
Nastoupil jsem jako technolog sekundant k Novozélanďané Nigelovi Daviesovi, kde jsme s polu formovaly první vína tohoto velkého projektu v rámci slovenského vinařství. Nakonec přišlo již zmíněné popichování ze strany mého švagra, že jestli bych nezkusil něco dělat sám a nezaložil si vlastní vinařství. Myšlenka to byla přenádherná, ale věděl jsem, že pokud to chci dělat perfektně, tak potřebuji prostory a peníze na nákup špičkových technologií. Prostory i finanční podpora nakonec směřovaly z řad naší rodiny.