Někdy koncem 11. století, po začlenění Oravy do uherského státu opouštějí naši předkové pravěké hradiště a staví si domy většinou podél potoků či na jiných vhodných místech. Orava byla velmi řídce osídlena a postupně od 13. století doosídľovaná obyvateli zejména Liptova a Turca, kteří zaľudnili staré obce a zakládali nové.
Někdy koncem 11. století, po začlenění Oravy do uherského státu opouštějí naši předkové pravěké hradiště a staví si domy většinou podél potoků či na jiných vhodných místech. Orava byla velmi řídce osídlena a postupně od 13. století doosídľovaná obyvateli zejména Liptova a Turca, kteří zaľudnili staré obce a zakládali nové.
Na mnoha místech pokáceli lesy (porub) a upravovali půdu klučením a vypalováním (zářením); měnily ji na zemědělskou půdu. Osada Poruba vznikla kácením lesů patřících kdysi Veličné. Vznikla někdy v první polovině 14. století u potoka který se roku 1347 nazýval Jablonpataka (jabloňových potok). Pravděpodobně podle něj dostala dostala název Jablonov, což byl první název Poruby. Roku 1350 se vzpomíná lokalita Jablon. Poprvé se název Poruba uvádí roku 1393 kdy župan a pan Oravy Ladislav z Opole vydal pro šoltýsa z Poruby, Ivanova syna z Veličné recent "Ivagnovicz" výsadní listinu. V roce 1420 se Poruba opět zmiňuje pod názvem "villa Jabłonowo", v roce 1422 soudní stolice Oravské župy potvrzuje že Michal "šoltýs de Jabłonowo" odkoupil a vyplatil Starostenství v Porubě Tomášovi, Recent "Ivagnowic" z Veličná. Název Poruba se používá nepřetržitě do současnosti nejpozději od roku 1547 kdy byl vydán daňový (portálním) soupis pro obec Poruba.