Od roku 1605 kromě útlaku Turků, nebyla obec osvobozena ani od útrap způsobených královskými a zejména protihabsburského vzpourami Štěpána Bocskaiho, Jiřího Rákócziho, Imricha Thökölyho, Františka Rákocziho, přetrvávajícími až do roku 1711, celé utrpení bylo završeno morovou epidemií. V roce 1710 v Ini žije jen několik chudáků, chotár obce se vůbec neosieva. V roce 1715 je provedeno první sčítání obyvatelstva v Uhersku. Soupisy jsou uloženy podle žup. V souboru Tekovské župy, jsou údaje o Ini na listu číslo 194, ve kterém je uvedeno: v obci jsou dva Chalupník a nenacházejí se zde žádný sedláci. V roce 1720 je sčítání zopakováno a na listu č. 234 je uvedeno že Eny- jiná má všechny kouty vylidněné. Podle daňového výkazu z roku 1736, se v obci nachází 11 obyvatel se svobodným právem stahování se a 4 domky Chalupník. V obci není volen rychtář. Uvedení občané vlastní 23 kusů volů, 10 krav, 5 jalovic a 16 ovcí. V roce 1745 byly sepsaní pro zdanění kuřáci dýmek, všichni platili stejnou daň z kouře. V roce 1763 je rychtářem obce Ondřej Chrenovszky. V obci je jeden remeselník- kovář, a 4 pastýři (krav, koní, volů a vepřů) a) další obyvatelé. Dne 23.1.1767 uherská panovnice Marie Terezie vydává pro Uhersko Urbárska edikt. Urbárska jednání v Ini proběhlo 31.5.1769 za přítomnosti konskriptorov Tekovské župy, zeměpánů, prísažníkov a rychtáře Jakab Jánose. V roce 1786 je provedeno sčítání obyvatelstva kde se uvádí že: v obci žije 46 rodin v 35 domech. Počet obyvatel je 190, z toho 100 mužů. Z mužů je 11 zemanů, 13 sedláků, 14 selských a občanských dědiců, 28 Chalupník a jiných. V roce 1798 INA vyhořela. V roce 1828 bylo v Ini 29 domů, které obývalo 203 obyvatel. Do roku 1843 se počet obyvatel zvýšil na 289. V roce 1848 je zrušeno nevolnictví a po roce 1853 se v obci provádějí první plány katastru a pozemková kniha, do které se uváděly pozemkové majetky obyvatel.