Kolonie pod názvem Bellova Ves vznikla na území dvora Vitény až ve 20. století (v roce 1923) v rámci I. pozemkové reformy. Jako první kolonie byly na Žitného Ostrově zřízené v roce 1921 kolonie Hviezdoslav a Miloslavov. V roce 1925 se její součástí stala i půda z jiných katastrálních území - Rónyaipuszta a Csörgepuszta. Příděl půdy kolonistům byl z velkostatků Šamorín vlastníka Vojtěcha Pálffyho.
Kolonie pod názvem Bellova Ves vznikla na území dvora Vitény až ve 20. století (v roce 1923) v rámci I. pozemkové reformy. Jako první kolonie byly na Žitného Ostrově zřízené v roce 1921 kolonie Hviezdoslav a Miloslavov. V roce 1925 se její součástí stala i půda z jiných katastrálních území - Rónyaipuszta a Csörgepuszta. Příděl půdy kolonistům byl z velkostatků Šamorín vlastníka Vojtěcha Pálffyho.
Od roku 1938 již byla Bellova Ves samostatnou správní jednotkou, kde žilo 26 rodin Moravanů, 25 rodin Slováků, 9 rodin Maďarů a 1 rodina Čechů. V obci byla otevřena i jednotriedna slovenská škola. V obci byl založen Hasičský spolek a Potravní družstvo. Obec měla vlastní knihovnu s 207 svazky knih. V roce 1938 připadla Maďarsku. Po roce 1945 se stala součástí obce Tonkovce, z níž se v roce 1955 osamostatnila. V letech 1976 - 1990 byla součástí obce Blahová. Od roku 1991 je opět samostatnou obcí.
V obci nejsou evidovány žádné památky zapsané v Ústředním seznamu památkového fondu ČR. Vzhledem ke krátké historii osídlení obce se zde nezachovaly specifické tradice.