Obec byla původně majetkem hradu Bratislava, r. 1271 král Štefan V. jobagión Bratislavského hradu Ivanková syna Miklóse listinou povýšil mezi královských servientov. Tomu r. 1291 prodal Ábrahám a boken Baziniovci země zvané Mázs a Elyud za 50 marek. Na začiatku14. stol. obec byla majetkem Matúše Čáka. Později vesnici vlastnilo několik zemanskych rodin, což vyvolávalo neustále sváry a spory. Obec se později rozdělila na Velký kurtů a malý kurty, které vlastnili místní zemané Kürthieni a Kiskürthieni.
V dobových listinách se zmiňují i samostatné obce kurtů a Német kurtů. Od r. 1491 se obec vzpomíná jako majetek hradního panství Šintava, tak se zde stala pánům rodina Kanizsaiovcov, potom hrabata ze Svatého Jura a Pezinku, od r. 1511 královský zástupce a soudce István Henzelfy (Petróczi) a od r. 1525 Thurzovci, kteří v Uhersku zastávali nejvyšší zemské funkce. V době jejich panství iv Mostové se rozšířilo učení protestantské církve, jehož Thurzovci byly zastánci. Tím způsobily, že obyvatelstvo obce se rozdělilo na tábor katolíků a protestantů. V dobách tureckých válek mostové vyrabovali nejen Turci (r. 1530, 1555, 1599), ale i Bocskaiho hajdúsi (1603). R. 1553 v soupisu mezi pánům obce se vzpomíná Mihály Mere, Gáspár Sereď a Lukács Keresztes. Jisté majetkové díly zde měl i István Balogh (Nebojszai) s manželkou Katou Lippai (Zombori), která po manželově smrti dala majetek do pronájmu Ferenci Nagyovi (Gyöngyösi), druhému kapitánovi hradu Šintava.