Obec Štvrtok na Ostrove

Dokumenty z těchto období obec vzpomínají, jak CHETURTUC, CHETURTUCKHEIL, CHETERTEKHEL, později než Oppidum CHETERTEK, na základě čehož je možné, že obec v dřívějším období měla jiný název, který však byl zapomenut, a nový název vznikl na základě udělení Jarmočná práva na čtvrtek , namísto původní neděle. Německý název obce - VILLA LIUPOLDI, Leopoldsdorf - se objevil v dokumentech až v 15. století.
Je pravděpodobné, i když o tom se nedochovaly žádné písemné dokumenty, že první usedlíci na území obce přišli ještě v časech panování Svatého Štěpána. V místní kronice v roce 1677 místní farář György Nere uvádí, že Svatý Štěpán nařídil vybudovat v této části Podunají 12 kostelů, a základě toho Čtvrtek se stal "Kostelním místem". První písemná vzpomínka o kostele však pochází až z roku 1333, kdy Bratislavská kapitula ve své zprávě pro krále uvádí: "Známé je, že západní část obce (villa) Chuturtuk, domy na ní, připadá mistrovi Sebeş, východní část tejtiež obce zaseostane u Pétera , a sice kostel leží v části Pétera, kostel slouží věřícím z obou částí obce ". Informace Nárayho přesto mohou být pravdivé, o čemž svědčí nález z roku 1956, kdy během rekonstrukce kostela objevili jeho "portále", tedy vstupní bránu, která byla vybudována v románském stylu, a sice bohatě ozdobena a umístěná mezi dvěma věžemi kostela. Na obou stranách "portálu" jsou po dva kulaté, na hladce zpracované sloupy, které se nacházejí v zemi pod kostelem bohužel dodnes nebyly probádané.

Dokumenty z těchto období obec vzpomínají, jak CHETURTUC, CHETURTUCKHEIL, CHETERTEKHEL, později než Oppidum CHETERTEK, na základě čehož je možné, že obec v dřívějším období měla jiný název, který však byl zapomenut, a nový název vznikl na základě udělení Jarmočná práva na čtvrtek , namísto původní neděle. Německý název obce - VILLA LIUPOLDI, Leopoldsdorf - se objevil v dokumentech až v 15. století.
Je pravděpodobné, i když o tom se nedochovaly žádné písemné dokumenty, že první usedlíci na území obce přišli ještě v časech panování Svatého Štěpána. V místní kronice v roce 1677 místní farář György Nere uvádí, že Svatý Štěpán nařídil vybudovat v této části Podunají 12 kostelů, a základě toho Čtvrtek se stal "Kostelním místem". První písemná vzpomínka o kostele však pochází až z roku 1333, kdy Bratislavská kapitula ve své zprávě pro krále uvádí: "Známé je, že západní část obce (villa) Chuturtuk, domy na ní, připadá mistrovi Sebeş, východní část tejtiež obce zaseostane u Pétera , a sice kostel leží v části Pétera, kostel slouží věřícím z obou částí obce ". Informace Nárayho přesto mohou být pravdivé, o čemž svědčí nález z roku 1956, kdy během rekonstrukce kostela objevili jeho "portále", tedy vstupní bránu, která byla vybudována v románském stylu, a sice bohatě ozdobena a umístěná mezi dvěma věžemi kostela. Na obou stranách "portálu" jsou po dva kulaté, na hladce zpracované sloupy, které se nacházejí v zemi pod kostelem bohužel dodnes nebyly probádané.

Rozvoj "oppida" Čtvrtek se značně zpomalil v první polovině 16. století, kdy poslední zemepán z rodiny Szentgyörgyi, jmenovitě Kryštof zemřel bez mužského potomka. Celý obrovský majetek Szentgyörgyiovcov připadl králi, který mohl s ním volně nakládat. Ferdinand I. v roce 1544 se rozhodl pronajmout statek, a to tak - na neštěstí Štvrtočanov -, že rozdělil i samotnou obec na dvě části, přičemž jedna část přes pana hradu ve Svatém Juru se stal majetkem Gašpara Serédyho, zatímco druhá část, jak součást hradu Eberhard (Malinovo) připadla Michalovi Méreymu. Neutěšený stav trval zhruba tři století, při čemž k rozvoji Čtvrtka bránili i nájezdy Turků, jejich ostré boje s císařskými vojsky, a později ani revoluce, vedená Františkem Rákóczi v prvních letech 18. století, kdy oblast Horního Žitného ostrova byla místem ostrých bojů mezi " Kuruc a Labanc ", to znamená svobodných povstaleckých vojsk a vojenskými jednotkami rakouského císaře. Čtvrtek formálně si zachoval práva zemëpanského města, avšak jeho vliv a centrální postavení v regionu byly značně oslabeny. O osudu a postavení Čtvrtka v té době výmluvně píše známý historiografie období, Matej Bél, když tvrdí, že je to "bezvýznamné zeměpanské město, vyhodnocovat stav budov je mnohem chudší, než Šamorín". Čtvrtek v té době zaostával iv počtu obyvatel, když podle soupisu z roku 1761 žilo zde jen 419 osob.

Nový rozvojový nádech nastal až v období reforem, a týkalo se to tak hospodářského, tak společenského života. Pôdohospodárska výroba prošla modernizací, a vedle obchodnících značně posílily ve Čtvrtku i řemeslníci. Charakteristické je na toto období i rychlý rozvoj a určitá změna v počtu a složení obyvatel Čtvrtka, vždyť zatímco v roce 1815 žilo zde pouze 490 osob - jako po staletí římskokatolického vyznání a maďarské národnosti -, výsledek sčítání lidu z roku 1867 již hovoří o 664 obyvatelích , z nichž 21 se hlásil k židovskému, 13 protestantského a jeden k evangelického vyznání, a vedle občanů maďarské národnosti se usadilo ve Čtvrtku už i několik německých rodin. V tomto období byla ve Čtvrtku i škola, největší změnu však přinesla reforma veřejné správy z roku 1871: Čtvrtek ztratil statut zemëpanského města iz právního hlediska, avšak získal postavení "veľkoobce", což podle nových pravidel fungování veřejné správy znamenalo, že řídící orgány obce , tedy představenstvo a "prvního člověka obce", tedy rychtáře volili občané obce, kteří měli povinnost a právo platit daně. Postavení "veľkoobce" znamenalo to, že rychtář a volené představenstvo získali právo na výkon všech správ a správních úkonů, včetně zabezpečení podmínek hospodářského života obce. Volené vedení obce zřejmě řídilo věci veřejné dobře, o čemž svědčí prudký nárůst obyvatelstva obce a další změny jeho skladby. Výsledky sčítání lidu z roku 1900 ukázaly, že v obci v té době žilo až 1092 obyvatel, z nichž ke katolické církvi se hlásilo 1078 lidí, k protestantské a evangelické církve po osm, a židovské 24, při čemž vedle 991 občanech, hlásících se k maďareskej národnosti žilo v obci 20 Němců, 19 Slováků a 88 "jiných" (podle dobových dokumentů ve většině občanů "cikánského původu"). Ze všech občanů až 605 vědělo psát a číst, to znamená, že měli minimální základní vzdělání.

Po první světové válce, v roce 1918 obec byla přidělena do nového státního útvaru, Československé republiky. Tehdy dostala jméno Štvrtok na Ostrove, a patřila do Bratislavské župy, v rámci ní do okresu Šamorín. Po reformě veřejné správy v roce 1961 Štvrtok na Ostrove se stal součástí okresu Dunajská Streda, zároveň Západoslovenského kraje. Další změna z tohoto pohledu nastala v roce 1997, kdy obec byla zařazena spolu s okresem Dunajská Streda do Ústeckého kraje.