V první polovině 17. století zde vlastnila větší majetky rodina Földesovcov av donacního listině z roku 1651 se uvádí, že Ferenc a István Földešovci zde získávají další majetky. V té době se v obci objevuje i rodina Bittóovcov, kteří se po čase stávají výlučnými vlastníky a Blatná na Ostrove se stává jejich rodovým sídlem až do rozpadu monarchie. V archivu rodiny se prý nacházejí několik listiny vztahující se k dějinám obce. Na počátku 20. století zde mají své panské domy Béni, István a Dénes Bittóovci. Podle starých dokumentů k obci patřily samoty Macháza (Macov) a Újfalu (Nová Ves se zmiňuje v úspise z roku 1553 jako Wyjfalw), které od roku 1560 vlastnili rodiny Vassovcov a Földesovcov a ke kterým roku 1596 dostaly další majetky.
Zmínky o obci:
1851 - Elek Fényes - str. 15 - Sárosfalva, maďarská obec v bratislavské stolici, na dvě hodiny cesty od Šamorína, na dunajskostredsej silnici. Sestává z jedné široké ulice, ve které je mnoho pěkných souosých panských domků a jedna pěkná kaple je viditelná. Její orné půdy rodí dobrou pšenici, ječmen, proso. Pastviny má volné, široké, luk málo, lesy žádné. Má 218 katolíků, 24 židovských obyvatel. Jeho pánům je: mužské pokolení Bittóovskeho rodu.
Na počátku 20. století - Borovszkého:
Blatná je malá maďarská obec na horním Žitného ostrova: počítá 35 domů, katolických obyvatel, má vlastní poštu, telegraf, její železniční stanicí jsou Velké Lehnice.