Za panování krále Belu IV. v roce 1235 - 1270 sem byli povoláni Mantaci z nynějšího Baier. V pozdější době byla invaze Galů a Sasů. Odkud přišli není známo.
Mantaci (obyv. Německé národnosti) povídali podobně jako Rakušané av tu dobu se zabývali zřizováním dolů na dobývání zlata, stříbra a měděné rudy a lesními pracemi.
Podle legendy udržované ještě i nyní mezi obyvateli byly doly objeveny v kočovnické době, kdy se obyvatelé zaměstnávaly pasením ovcí. Jistý pastýř, který pásl ovce v tomto údolí měl u sebe kovovou nádobu, do které si nabíral vodu z pramene. O několik dní, kdy se opět vrátil k tomuto prameni našel nádobku na spodní části zbarvenou modře. Legenda říká, že takto lidé zjistili výskyt měděné rudy v hlubinách země.
Druhá legenda popisuje objevení měděné rudy v době vtrhnutí Tatarů do tohoto kraje. Večer se vracející vojáci uložili na spánek a své meče si pozapichovali do země. Ráno je našli zbarvené modře.
Historie Smolnícka Huty úzce souvisí s historií Smolníka, nakolik nynější území Smolnícka Huty bylo částí území Smolníka. Smolník tehdy také nebyl samostatnou obcí, ale patřil k "Jasovský opatství".
Protože většina obyvatelstva v minulosti zaměstnávala hornictvím, jeho vzrůst a úpadek ovlivňoval počet obyvatel