Obec Velká Lomnica

Teprve později, v polovině 13. století, se mezi nimi usadili i příchozí němečtí kolonisté, kteří postupně v obci nabyly převahu. Velká Lomnica se dlouho vzpomínala jen jako Lomnica, ale když v 14. století nedaleko ní vznikly další dvě obce se stejným názvem, bylo třeba je diferencovat. A tak v roce 1361 nacházíme již pojmenování "Magna Lomnitz", tedy "Velká Lomnica". První přesné údaje o složení a počtu obyvatelstva pocházejí z roku 1700. V 18. století vypukl v obci mor a způsobil, že polovina obyvatel vymřela. Do prázdných domů přicházelo nové obyvatelstvo, které v obci začínalo nový život. Přicházeli především Němci, a tak až dvě třetiny obyvatelstva mají německý původ.

V obci se nachází původní pozdně římskokatolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z konce 13.století, v 15.stol. goticky přestavěn, který ukrývá vzácné nástěnné malby. Ty byly odhaleny až v roce 1957. Nacházejí se v sakristii kostela a obsahují legendu o vítězství uherského krále sv. Ladislava v roce 1093 nad Kumány. Malby pocházejí z let 1310 až 1320. V interiéru kostela zaujmou tři oltáře, přičemž nejstarší z nich pochází z roku 1494 (Oltář Panny Marie). Hlavní oltář sv. Kateřiny je nejmladší a pochází z roku 1793. Za ním se nachází dvojité gotické okno zvenku zazděné a vedle něj je křtitelnice ze začátku 16. století. V obci se nachází také evangelický kostel, který byl postaven až v roce 1784. Právo postavit evangelický kostel získali Lomničania až tolerančním patentem Josefa II. V roce 1785 se tam už konaly bohoslužby. Ke kostelu byla začátkem 20. století přistavěna věž v novogotickém stylu s románskými okny. Od roku 1909 věž zdobí hodiny. V obci se zachovaly i dva zámečky. Dolní Zámek z roku 1757, postavený na místě starší kurie italskými architekty, se nachází na kraji obce směrem na Kežmarok. Horní, starší zámeček, postavený v roce 1581, dali Berzeviczyovcov přebudovat v roce 1772 v barokním stylu na reprezentativní kurii. Tento zámeček se nachází na ulici Jilemnického přibližně ve středu obce. K historickým památkám obce patří i hrob Gregora Berzeviczyho - plodného literáta, a nadšeného propagátora Tater.