V minulosti byly Úľany nad Žitavou důležitým železničním a silničním uzlem Požitavia. V prvním oficiálním zápisu z roku 1284 se zmiňují jako Fedemus, během maďarizace v 18. stol. Födémes, Zsitvafödémes či dokonce Fedýmeš nad Žitavou. Teprve v roce 1948 se ustálil oficiální název Úľany nad Žitavou. Dominantní a nejvýznamnější stavební památkou obce je pozdně římskokatolický Kostel sv. Martina, biskupa z Tours. Dal ho postavit hrabě Anton Károlyi s manželkou Josefem v letech 1781 - 1784. O zbožnosti Úľančanov svědčí mnoho křížů a jiných památek v katastru: bílý kříž, červený kříž, socha sv. Anny, Sv. Trojice, sv. Floriána, anděla strážce, Krista bolestného, sv. J. Nepomuckého a pieta. Význam osady Úľany značně ovlivnilo panování Marie Terezie, zejména společenské a hospodářské reformy. Po roce 1740 se v Ulan rozvinuly služby dostavníků, které jezdily na hradních cestách. Prepriahacia stanice zanikla až v polovině 19. století po obsazení budovy vojskem. O půl století později zde už ale fungovala železnice. V erbu obce je na zeleném vršku mezi klasy obilí a čerieslom včelí úl. Odtud pochází i současný název Úľany. Vesnice je s včelami a včelařením spojena už odpradávna.