Obec Slovenská Nová Ves

V raném středověku se vyvinuly na území České Nové Vsi dvě obce: Krtvelíš ao cosi mladší Slovenská Nová Ves. S jménem Krtvelíš se v listinách poprvé setkáváme v roce 1243. V darovací listině vydané uherským králem Bélou IV. se popisují hranice Zelenče. Slovenská Nová Ves se poprvé vzpomíná sice už v listině hlásicí se do roku 1245, ale tento dokument byl padělán pravděpodobně na začátku 15.století. První ověřená písemná zmínka o mladší části naší obce je až z konce 14.století. V 1.poloviny 16.století zdejší území zpustošili Turci. Slovenská Nová Ves i Krtvelíš byly v rukou několika majitelů, kteří se často střídaly. SNV patřila v roce 1553 trnavským klarisky a rodině Foldešovcov. Později se části obou obcí dostaly do rukou Baťániovcom a spřízněných Peréniovcov a Andrášiovcov. Od 16.století patřil Krtvelíš do panství Červený Kámen, které vlastnila významná šlechtická rodina Pálfiovců. V 18. století byly majiteli České Nové Vsi Farkašovci - zemanská rodina původem z pouště Ulan. V roce 1773 získal František zici majetek ve Voděradech is tamním zámečkem od svého příbuzného. Stal se zakladatelem tzv. Voděradské větve Zichy z Vaszonykeö. Své vlastnictví postupně zvětšoval a díky příbuzenským svazkem s Farkašovcami se na přelomu 18. - 19. století stal pánům v České Nové Vsi iv Krtveliši. Po komasácii se v roce 1857 obě obce sloučily pod jedním názvem Slovenská Nová Ves.

Do roku 1918 se úředně používal maďarský název - Tót Ujfalu, začátkem 20.století ještě více maďarizovanej na Vedrodoujfalu.