město Nováky

Všechny tehdejší danosti zeměpisné, ekonomické i politické podporují přesvědčení, že "villa Nuovac", tedy na ty časy poměrně dobře organizovaný konglomerát menších osad, byla významnou Občina. Ve své době představovala přirozené centrum celého údolí řeky Nitry od východních svahů Lelovský vršků až po úpatí pohoří Vtáčnik. Nejbližší sídliště podle Zoborské listiny na severu byly Opatovce, Kocúrany a Koš, na jihu Kostoľany, na západě Račice. Další osady, jako Dolní (Malé) a Horní (Velké) Lelovce, Malá (Štefanová) a Velká (Kñazova) Lhůta i Sebedražie vznikly mnohem později - nemluvě již o Podhradí - z malých usedlostí, které posílila Kolonizační činnost, vycházející na popud vrchnosti právě z Novák.

Osídlení oblasti Novák je však prastaré. Svědčí o tom skutečně unikátní nález lidského jedince s dítětem z období třetihor (1 milion let př.nl) v uhelném sloji Doly Mír bohužel vědecky neprozkoumaný a nezachování, protože ho nevědomé lidské ruce vzápětí po objevu zničili.
Velmi zřetelné archeologické stopy osídlení Novack lokality sahají až do mladší doby bronzové (1200 - 800 př.nl). Výskyt nálezů z tohoto období poukazuje na existenci roztroušených malých osad, gravitujúcich k potoku Lehota. Svědčí o tom vysloveně náhodné, ale významné objevy mohyl při orebních pracích na podzim 1888 a popelnicových pohřebiště na podzim 1889. Nálezy stop prastarého života a kultury známe zásluhou nováckého zeměpána barona Františka Rakovszkého, který byl vášnivým sběratelem historických památek a zaníceným archeologům-amatérům. Své objevy podrobně publikoval a všechny předměty odevzdal Maďarskému národnímu muzeu v Budapešti. Jsou mezi nimi urny průměru 15 - 47 cm, menší hliněné vypálené nádoby, kamenné křesadlo, jehlice do vlasů až 32 cm dlouhé, nůž, náramky, prsten a ozdobné kroužky - vše z bronzu. Lokality tří nalezišť dokazují, že tehdejší člověk se vyhýbal toku řeky Nitry a dával přednost vzdálenějším, výše položeným místům. Zřejmě Nitra, v té době mnohem bohatší na vodu, zejména na jaře a na podzim dokázala pořádně ztrpčit život tehdejším lidem.

NA DALŠÍ SIGNÁL Z Novack MINULOSTI třeba nám čekat přes půldruhého tisíciletí. Je to vzácný nález kosterního hrobu z dob Velké Moravy při vtoku Lhůty do Nitry. Výrazně dokumentuje, že osídlení v 8. a 9. století našeho letopočtu se definitivně posunulo do centra nížiny.

Nováky tedy existovaly a diky své poloze jistě měli i značný regionální význam již v období naší první státnosti. Důležitou roli zde hrál i rozsáhlý pevnostní systém na Vyšehradě, vzdáleném vzdušnou čarou pouhých 25 km, jakož i situování opštiny na důležité silniční komunikaci z Ponitrie do Turca. Je reálný předpoklad, že diky tomu tehdejší Nováky neobešla žádná významná událost Celokrajská rázu. Za takovou třeba považovat nástup křesťanství, které zde zapouštělo kořeny už před příchodem byzantské mise Konstantina a Metoděje. Vždyť na severu v Turci působily skotsko-irští misionáři v době, kdy se na jihu v Nitře rozvíjelo ohniště francké mise.

Po pádu VELKÉ MORAVY trvalo nejméně celé století, dokud se odvážili do naší oblasti pronikat Staromad'ari. Překážkou jim byla nejen nezpůsobilost bojovat mezi horami a bažinami, ale také důmyslný systém opevnění a záseků, jejichž uzly byly Skačany, Vestenice a Račice. I na území katastru nynější Lhůty pod Vtáčnikom byla pevnůstka na bezprostřední ochranu Novák. Přechodným administrativním centrem celého kraje byly v té době Diviaky nad Nitricou, vojenskou oporou rozsáhlá pevnost Vyšehrad.

NA ZAČÁTKU 11. STOLETÍ sahaly maďarské stráže jen po Uherce. O století nato objevuje se v Zoborské listině poprvé "villa Nuoac". V pozdějších materiálech přichází tento název i jako Nowacz čili "NOVACAT", tedy něco nového. Tímto názvem se vyjadřuje nové a již definitivně osídlení, resp. posunutí sídlišť ze středního toku Lhůty pro širší rovinu k řece Nitře do okolí dost strmého návrší, na kterém podle oprávněných hypotéz již v 12. století stála sakrální stavba.

Roztroušené osidlování se však posunulo i na sever. Do tohoto období bychom mohli zařadit obilnou zásobnicu, kterou odkryl na jaře 1961 Anton Štanga při vyrovnávání plochy na podlahu líhně kuřat v severní části dvora nováckého jednotného zemědělského družstva. Nádoba, již značně porušena, měla průměr 50 cm. Nebyla ze země vyňata a zůstala tedy zachována a neprozkoumaná pod vrstvou betonu ...

Třetím centrem osídlení byla lokalita Priedavky - okolí dnešního administrativního centra Bane Nováky. Zde, na území severní části nynější Ulice Sama Chalupku, byl i nejstarší známý Novack hřbitov.

Významný mezník V HISTORII OBCÍ A MĚST je erigovanie samostatné farnosti. Kdy vznikla Novack, není listinnými materiály doloženo. Némethy Ludovicus v Series porochiarum et parochorum arcidioecesis Strigonniensis (1894) uvádí, že Nováky jsou "antiqua paruky, quae iam ante an. 1149 erecta Fuissé dicitur" (stará farnost, která byla založena již asi před rokem 1149). O historickém prameni však nemluví. Zachované kanonické vizitace z 18. a 19. století, opíraje se o vizitace z předchozích období označují farnost jako "perantiqua" (prastará) a zdůrazňují, že měla postavení praepozitúry - proboštství.

Právě existenci Novack farnosti děkujeme i za další listinné doloženou zmínku o Novákách. V soupisu papežských desátků v letech 1332 - 1337 "parochus Martinus de Nuoac" - farář Martin z Novák - prohlašuje, že jeho fara má roční příjem z desátků obilí jednu marku stříbra. Bylo to dost, či málo? Pro srovnání: prievidzská fara měla o čtvrt marky více, Diviacka a Vestenický o půl marky více.

KDYŽ SE uherském KONCEM 11. STOLETÍ územně konsolidovány, stali se Nováky - dosud svobodné a nezávislé - královským majetkem, spravovaným až do r. 1321 z plzeňském hradu. Po jeho zániku přešla správa Novák pod Bojnický hrad, ale už po třech desetiletích dostala se obec pod vládu pánů Šedého Kamene, který byl krátce předtím dokončen. Šedý Kámen, a tedy i Nováky stali se však v letech 1387 - 1395 majetkem krále Zikmunda. Ten v roce 1395 daroval hrad s okolím palatinovi Leustachovi z Jelšavy, který v témže roce zemřel a jeho dědictví až do r. 1429 si podržely jeho synové Juraj a Peter.

Pět let prošlo, zatímco Žigmund rozhodl o novém majiteli. Vzhledem k osobní zásluhy stal se jím r. 1434 Gregor Majthényi. Jeho potomci si asi po sto letech zvolili za své trvalé sídlo Nováky av přímé linii zde žili až do poloviny 20. století. Paralelně s jejich osudy a jednáním se vyvíjely i pozdější dějiny Novák.