Vraťme se však ještě do roku 1663, kdy vznikl ozbrojený konflikt mezi Habsburky a Osmanskou říší. Turecké vojska po svém přesunu z Istanbulu k severní straně Dunaje začali obléhat Nové Zámky a na pomoc jim přišli Tataři z Krymu. Ti však podnikali i výpady hluboko do území dnešního Slovenska. 5. září 1663 tak poprvé propadly i Myjavu a túru Louku, další vpády následovaly 16. září a 10. října téhož roku. Daniel Krman ml. ve svých spisech uvádí, že Tataři tehdy z Myjavy odvlekli 707 lidí a některých přímo ve vesnici pokáceli. Myjava byla po těchto událostech tak zpustošena, že na podzim 1663 nedokázala odvést služebnosti svým pánem.
Navzdory všem nepříznivým dějinným událostem počet obyvatel Myjavy nadále rostl az celokrajinského uherského soupisu obyvatelstva provedeném v roce 1828 vyplývá, že v Myjavě tehdy žilo 1625 hlav rodin a stálo zde 1103 domů, z nichž se platila daň. Bylo zde 88 sedláků, 1319 Chalupník, 153 podželiarov - Chalupník bez domů, 82 řemeslníků a jeden obchodník. Z řemeslnických mistrů měla Myjava 35 pytlikárov, 21 mlýnů, 11 řezníků, jednoho pekaře, jednoho bednáře, čtyři kováře, jednoho gombikára, dvou kožešníků, po jednom mistrovi řemesla truhlářského, řemenářské, krejčovského, Garbiarska, kloboučnické a jednoho výrobce borovičky. Myjavčania tehdy chovali 120 volů, 1442 krav, 235 jalovic a býčků, 365 koní, 3064 ovcí a 69 prasat.