Střípky z historie
První písemná zmínka o obci je darovací listina z roku 1209, kterou král Ondrej II. věnoval Patrová, předkovi svatojurskou hrabat, majetek Svätý Jur se čtyřmi vesnicemi patřícími k tomuto majetku - Čeklís, Ivanka, Kostolná, Eberhard (v latině Ybreharth).
Eberhard je velmi stará osada. V r. 1260 se její název uvádí jako terra Eburhardi, r. 1311 jako Villa Eberhard, r. 1390 je to Ebersdorf, r. 1397 Eberharth, r. 1808 maďarsky Eberhard, německy Eberhard. Název zjevně pochází od německého osobního jména Eberhardt - mohlo to být jméno zakladatele vesnice.
V 13. století byl v Eberhard přechod (brod) přes Malý Dunaj na Žitný ostrov. Ve středověku zde byla silná lodní doprava, byl tu dokonce přístav a vybíralo se i mýtné. V r. 1369 získali majitelé povolení od krále Ludvíka I. na stavbu mostu.
V 13. století žili v Eberhard Němci. Udržely se zde až do 16. století, kdy byla vesnice úplně vylidněná. Panství se po roce 1543 rozdělilo, jedna část zůstává součástí svatojurskou majetků, záložním majitelem druhé části se stává Michal mere. Po roce 1626 získává svatojurské panství rod Pálfy, druhou část panství získává sňatkem Anny Mere do vlastnictví rod Balassa. Kromě nich měli další majetkové podíly i příslušníci rodů Pázmány, Hédervár a Forgách.
Juraj SzelepcsényiV 17. století eberhardské panství a hrad postupně získal uherský primas, arcibiskup Juraj Szelepcsényi (1595 - 1685). Je jednou z nejvýraznějších osobností uherských dějin 17. století. Narodil se v jednoduchých poměrech a dosáhl nejvyšší postavení a moc v světských i církevních úřadech. Jeho ochráncem a podporovatelem na teologické dráze byl ostřihomský arcibiskup Péter Pázmány. Během své kariéry byl Szelepcsényi důsledným zastáncem zájmů Habsburků a tvrdě prosazoval protireformace politiku. V r. 1674 převezl do Eberhard 6 kalvínské duchovních a na zdejším hradě vykonávali nucené práce.
V 19. století Eberhard získala rodina hrabat Apponyiovcov, jedna z největších a nejvlivnějších hraběcího rodin v Uhersku. Stal se hlavním sídlem správy eberhardského panství. Juraj Apponyi (1808 - 1899) zámeček přestavěl v neoklasicistním stylu a vytvořil z něj příjemné venkovské sídlo obklopené parkem. Jeho prvorozený syn Albert (1846 - 1933), který byl vynikajícím řečníkem a politikům, tu často pobýval s rodinou až do roku 1923. Obyvatelé obce si ho pamatují, jak pomáhal při povodních, postavil novou školu po požáru, pomáhal i během první světové války . Hodně cestoval po světě a ovládal šest jazyků. Vícekrát byl v Americe a psal si s prezidentem Teodorem Rooseveltem. Během návštěvy v Evropě byl Teodor Roosevelt dne 20. dubna 1910 hostem v eberhardskom kostele.
Po vytvoření ČSR se apponyiovské panství rozparcelovaly, v r. 1923 se zámek, park a hospodářský areál staly sídlem zahradnické školy s názvem Státní zemědělská škola v Eberhard. S pozměněným názvem a upravovaným studijním programem působí zahradnická škola v tomto areálu až dodnes.
Během druhé světové války byla obec a velká část Žitného ostrova připojena k Maďarsku. Po skončení války se území znovu vrátilo ČSR. V roce 1946 byl původní název obce změněn na Malinovo.
Velká část obyvatel obce byla v letech 1946 - 48 násilně vysídlena do Maďarska, část deportována do Čech a do vyprázdněných domů byly přesídlování podle dohody o výměně obyvatelstva občané slovenské národnosti z Maďarska.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
