Obec Báhoň

Od poloviny 10. až do 13. století obec byla královským majetkem patřícím k bratislavskému hradu, od roku 1306 Martinovi synovi Bugára. Ve středověku vícekrát změnila majitele. Dějiny Báhoň od r. 1580 na více než tři sta let ovlivnila zemanská rodina Jezernických, jejichž potomci postupně získali do své držby převážnou část obce a staly se patrony zdejší farnosti. V polovině 16. století Báhoň byl dvojrečovou německo-slovenská obcí s převahou německého obyvatelstva, koncem století se zde usadili i chorvatští osadníci. V roce 1845 život v obci příznivě poznamenalo vybudování tratě koňské železnice z Prahy do Trnavy. Po první světové válce se začala rozvíjet společenská činnost v různých spolcích, ochotnickém divadle a ve sportu. V bývalém kostele Jezernických v roce 1930 byl otevřen Kadlického ústav pro slepce. Areál dosud slouží jako domov pro nevidomé dospělé z celého Slovenska. Pro nevidomé a těžce zdravotně postižených byla zřízena provoz výrobního družstva invalidů a později vybudován nový závod výrobního družstva ELEKTRO ĽUDIB. V roce 1954 zahájila činnost Odrůdová zkušebna Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kostel sv. Františka z Assisi postavil v letech 1914 - 1921 arch. M. Harminec. V obci se zachovaly dvě kaple, tři sakrální přijedou sochy a dva kříže z r. 1874 a 1906. Ve středu obce je pomník padlým v první a druhé světové válce.
Obec má komplexní technickou vybavenost. K sportovní činnosti slouží fotbalový stadion i tenisové kurty. V obci je více prodejen potravin, hostinců a ubytovací služby v soukromí. Rekreační možnosti poskytují blízké Sluneční jezera v Senci a turistické výlety do horského prostředí Malých Karpat.