Město Svätý Jur

Začátky osídlení města se odhadují do doby prehistorické. Kolem roku 3000 před naším letopočtem se usadili na vyvýšeném ostrově v Bažině pralesa Šúr lidé mladší doby kamenné, kteří se již zabývali zemědělstvím. Z doby velkomoravské pochází vznik mohutného hradiště. Patřilo do systému tzv. Bratislavské brány spolu s dalšími strážními pevnostmi v Bratislavě, Děvíně av Devínské Nové Vsi. Nejstarší písemná památka týkající se Svatého Jura je z roku 1209, avšak není to dokument o založení města. Podle ní se Svätý Jur stal v roce 1209 svobodným tržním městem (forum liberum).

Historie
Do roku 1209
Toto období je v dějinách Svatého Jura časově nejrozsáhlejší, ale zároveň nejméně zmapované. Na přibližně 4000 let připadají čtyři archeologické nálezy - první z neolitu (z přelomu 4.-3. Tisíciletí př.nl); ze střední doby bronzové je znám jen nález jediného bronzového meče na území Svatého Jura (kolem roku 1500 př.nl); stopy Hallstattském osídlení (starší doba železná) z času kolem 800 př.nl a posledním je velkomoravské hradiště, které bylo vybudováno a používané v druhé polovině 9. a začátkem 10. století nl

Malý počet nálezů, jejich rozptyl v katastru dnešního Svatého Jura a navíc velký časový odstup mezi nimi nedovoluje předpokládat kontinuální osídlení během tohoto období. Lze jen konstatovat, že území Svatého Jura bylo pro své příznivé přírodní podmínky, zejména z hlediska obrany, sporadicky osidlováno. Skromnost většiny archeologických nálezů nedovoluje ani přesné určení kulturní příslušnosti zde usazeného obyvatelstva.

Výjimku tvoří nejmladší archeologický nález - hradiště. Jeho budovateli i uživateli byly velkomoravské Slované. Jurské hradiště poskytovalo ochranu obyvatelstvu ze širokého okolí a bylo významným vojenským objektem na území Velké Moravy. Teprve od 9. století nl lze předpokládat víceméně kontinuální osídlení (slovanské) dnešního území Svatého Jura.

1209 - 1543
Druhé období začíná první písemnou zprávou, v níž se Svätý Jur představuje již jako poměrně významná a dříve vzniklá lokalita s kostelem, trhem a centrálním postavením v rámci většího územního celku - panství. Zaměstnáním zdejších obyvatel bylo pravděpodobně již před rokem 1209 vinohradnictví a vinařství.

Darováním se Svätý Jur v roce 1209 dostal do vlastnictví předků rodu hrabat ze Svatého Jura a Pezinku. Po zničení Tatary (v roce 1241) a českým králem Přemyslem Otakarem II. (V roce 1271 a 1273) se Svätý Jur zásluhou vinařství a německých kolonistů zformoval v zeměpanské městečko s vlastní, i když omezenou samosprávou. Tvořily ji rychtář, 4-6 přísežný a viniční mistr, který měl na starosti dozor ve vinicích obyvatel městečka.

Spolu s Pezinku, který vlastnila příbuzná větev rodu, se Svätý Jur stal sídlem hrabat a hospodářským centrem jejich majetků. V městečkách byly již koncem 13. století postavené pevné kamenné hrady (v Juru tzv. Bílý Kámen). Zpočátku významnější Svätý Jur ustoupil v průběhu 14. století do pozadí a do popředí se dostal Pezinok, který nebyl až tak výrazně zaměřený na vinohradnictví.

Z válečných škod i živelných pohrom, které postihly Svätý Jur zejména v 15. a 16. století (např. 12. června 1434 jej vypálili husité) se obyvatelé městečka vzpamatovávali snadněji právě díky vinohradnictví, které bylo značně ziskovým odvětvím výroby, a v neposlední řadě i podpoře ze strany svých majitelů, kteří patřili k nejvlivnějším feudálům středověkého Uherska. V roce 1543, kdy zemřel poslední mužský člen rodu hrabat ze Svatého Jura a Pezinku, disponoval Svätý Jur rozsáhlými právy a hospodářskými výhodami, což opravňovalo obyvatel městečka očekávat příznivou budoucnost.

1543 - 1647
Třetí období je najpohnutejším úsekem dějin Svatého Jura. Je poznamenáno nejen bojem proti svévoli zámožných zeměpánů a snahou o vymanění se z poddanské závilosti, ale i růstem bohatství, jehož zdrojem bylo tradičně vinohradnictví.

Po vymření rodu hrabat připadl Svätý Jur i Pezinok (osudy obou městeček byly až do roku 1647 společné) spolu s panstvím téhož jména králi. Potřeba finančních prostředků na vedení válek s Turky však nutili uherských panovníků zálohovat své majetky bohatým feudálům. Svätý Jur byl v letech 1543-1602 postupně zálohovaný více feudálům - Šerédyovcom, Eckovi ze Salmu, Janovi Kružičovi a Štěpánovi Ilešházimu. Tito inškripční zeměpána ve snaze o co nejvyšší příjmy nepříliš respektovali zvyková práva a svobody městečka a jeho obyvatel.

Účinné podpory ze strany panovníka se ukřivděni měšťané nemohli dlouho dočkat. Teprve v roce 1598 za vlády Rudolfa II., Který hledal v boji proti uherské šlechtě oporu v městech, získali Juráň od panovníka příslib pomoci. Protože královská pokladna byla opět prázdná, museli měšťané vyplatit záložní částku z vlastních prostředků (spolu s Pezinku 145.000 zlatých). Potřebné peníze sehnali z půjček na vysoký, 8-procentní úrok. V roce 1602 se Svätý Jur vykoupil a stal se královským městečkem. Současně se městečko stalo i majitelům velkého panství, ke kterému patřilo 7 celých vesnic a části 12 vesnic.

Nestabilní politická situace, zaviněna protihabsburského povstáním Štěpána Bočkaje, az ní vyplývající ekonomické potíže zasáhly zadlužený Svätý Jur zvlášť citelně. Měšťané nemohli platit ani úroky z obrovských dluhů a navíc se v letech 1606-1610 dostali opět do zálohu Štěpánovi Ilešházimu.

Až na zásah panovníka Matyáše II. v roce 1615 se vyřešila těžká situace Juráň. Král zaplatil polovinu dluhů a Svätý Jur dostal privilegia svobodného královského městečka. Měšťané se však museli vzdát panství a byl jim uložen poplatek 400 okovů (22.000 litrů) dobrého vína, které musely každoročně odvádět na královský stůl. Boj za plnoprávnosť skončil až v roce 1647, kdy Ferdinand III. povýšil Svätý Jur do stavu svobodných královských měst.

Účinné podpory ze strany panovníka se ukřivděni měšťané nemohli dlouho dočkat. Teprve v roce 1598 za vlády Rudolfa II., Který hledal v boji proti uherské šlechtě oporu v městech, získali Juráň od panovníka příslib pomoci. Protože královská pokladna byla opět prázdná, museli měšťané vyplatit záložní částku z vlastních prostředků (spolu s Pezinku 145.000 zlatých). Potřebné peníze sehnali z půjček na vysoký, 8-procentní úrok. V roce 1602 se Svätý Jur vykoupil a stal se královským městečkem. Současně se městečko stalo i majitelům velkého panství, ke kterému patřilo 7 celých vesnic a části 12 vesnic.

Nestabilní politická situace, zaviněna protihabsburského povstáním Štěpána Bočkaje, az ní vyplývající ekonomické potíže zasáhly zadlužený Svätý Jur zvlášť citelně. Měšťané nemohli platit ani úroky z obrovských dluhů a navíc se v letech 1606-1610 dostali opět do zálohu Štěpánovi Ilešházimu.

Až na zásah panovníka Matyáše II. v roce 1615 se vyřešila těžká situace Juráň. Král zaplatil polovinu dluhů a Svätý Jur dostal privilegia svobodného královského městečka. Měšťané se však museli vzdát panství a byl jim uložen poplatek 400 okovů (22.000 litrů) dobrého vína, které musely každoročně odvádět na královský stůl. Boj za plnoprávnosť skončil až v roce 1647, kdy Ferdinand III. povýšil Svätý Jur do stavu svobodných královských měst.

1647 - 1848
Po získání privilegií svobodného královského města byl Svätý Jur právní na úrovni takových míst jako Bratislava, Trnava, či Košice. Disponoval úplnou samosprávou v oblasti veřejné, soudní a hospodářské. Nadřízenou a tedy i odvolací instancí byl panovník.

Samosprávu reprezentovala 12-členná městská rada, které předsedal rychtář. Rada řešila všechny záležitosti města a byla i soudním fórem. Jejím členem byl i purkmistr, pověřený řízením hospodářství, městský kapitán, který měl na starosti vojenské a policejní záležitosti a městský notář, který vyřizoval písemnou agendu a spravoval městský archiv. Vedle městské radě účinkovala i tzv. vnější rada, která pod vedením tribuna lidu rozhodovala jen v nejdůležitějších otázkách a reprezentovala zájmy celého měšťanstva. Všechny funkce (kromě notáře) byly voleny. Volby se konaly každý rok 24. dubna, hlasovat však mohli jen plnoprávní měšťané. Do aparátu města patřily i další úředníci - městský právník, sirotčí otec, výběrčí daní, komorník, tržní rychtář, hospodář, písař, strážníci a další.

Dohled nad vinohrady, hlídání, dozor nad dělníky, dělbu vinic, jejich oceňování měl na starosti viniční mistr (Perego), 4-6 Hajnice. Tento úřad se v samostatný orgán nevyvinul, jeho práci usměrňoval podle pokynů městské rady purkmistr. K velkým změnám v samosprávě města v letech 1647-1848 / 49 nedošlo, přestože se panovníci snažili zasahovat i do této oblasti městského života.

Velký vliv - negativní - na vývoj města měli v tomto období protihabsburské šlechtické povstání v druhé polovině 17. a začátkem 18. století a zejména nájezd Turků ze dne 17. září 1663. vyživování vojska, vyšší daně a časté živelné pohromy (požáry) způsobily úpadek města i měšťanů. k tomu přistoupila i další závažná příčina. Vinohradnictví - materiální základna prosperity Svatého Jura - se dostalo koncem 17. a začátkem 18. století do krize. Způsobilo ji vyhnání Turků z jižních oblastí, čímž se opět objevila konkurence levných jižních vín, a pokles exportu uherského vína do Čech, Slezska, Polska a Rakouska.

Svätý Jur v porovnání s Pezinku či Modrou byl na tom hůř i nerozvinutosťou dalších odvětví - řemesla a obchodu. Hospodářskému úpadku nezabránilo ani odpuštění 400 okovového ročního poplatku (v roce 1741) za vlády Marie Terezie.

V tomto období se náboženské spory mezi evangelíky a katolíky projevily zvlášť ostře v roce 1674, kdy evangeličtí faráři a učitelé museli Svätý Jur opustit. Tím zanikla i městská škola. Její pokračovatelem se stalo gymnázium, založené řádem piaristů, který byl nástrojem rekatolizace ve městě. Spory utichly po vydání tolerančního patentu Josefa II. z roku 1781.

Velký vliv - negativní - na vývoj města měli v tomto období protihabsburské šlechtické povstání v druhé polovině 17. a začátkem 18. století a zejména nájezd Turků ze dne 17. září 1663. vyživování vojska, vyšší daně a časté živelné pohromy (požáry) způsobily úpadek města i měšťanů. k tomu přistoupila i další závažná příčina. Vinohradnictví - materiální základna prosperity Svatého Jura - se dostalo koncem 17. a začátkem 18. století do krize. Způsobilo ji vyhnání Turků z jižních oblastí, čímž se opět objevila konkurence levných jižních vín, a pokles exportu uherského vína do Čech, Slezska, Polska a Rakouska.

Svätý Jur v porovnání s Pezinku či Modrou byl na tom hůř i nerozvinutosťou dalších odvětví - řemesla a obchodu. Hospodářskému úpadku nezabránilo ani odpuštění 400 okovového ročního poplatku (v roce 1741) za vlády Marie Terezie.

V tomto období se náboženské spory mezi evangelíky a katolíky projevily zvlášť ostře v roce 1674, kdy evangeličtí faráři a učitelé museli Svätý Jur opustit. Tím zanikla i městská škola. Její pokračovatelem se stalo gymnázium, založené řádem piaristů, který byl nástrojem rekatolizace ve městě. Spory utichly po vydání tolerančního patentu Josefa II. z roku 1781.

Velký vliv - negativní - na vývoj města měli v tomto období protihabsburské šlechtické povstání v druhé polovině 17. a začátkem 18. století a zejména nájezd Turků ze dne 17. září 1663. vyživování vojska, vyšší daně a časté živelné pohromy (požáry) způsobily úpadek města i měšťanů. k tomu přistoupila i další závažná příčina. Vinohradnictví - materiální základna prosperity Svatého Jura - se dostalo koncem 17. a začátkem 18. století do krize. Způsobilo ji vyhnání Turků z jižních oblastí, čímž se opět objevila konkurence levných jižních vín, a pokles exportu uherského vína do Čech, Slezska, Polska a Rakouska.

Svätý Jur v porovnání s Pezinku či Modrou byl na tom hůř i nerozvinutosťou dalších odvětví - řemesla a obchodu. Hospodářskému úpadku nezabránilo ani odpuštění 400 okovového ročního poplatku (v roce 1741) za vlády Marie Terezie.

V tomto období se náboženské spory mezi evangelíky a katolíky projevily zvlášť ostře v roce 1674, kdy evangeličtí faráři a učitelé museli Svätý Jur opustit. Tím zanikla i městská škola. Její pokračovatelem se stalo gymnázium, založené řádem piaristů, který byl nástrojem rekatolizace ve městě. Spory utichly po vydání tolerančního patentu Josefa II. z roku 1781.