CZ CZ

Tribečská muzeum - Topolčany

0 hodnocení
Tribečská muzeum v Topolčanech je kulturní instituce fondového charakteru se zbierkotvornej, vědeckovýzkumným, kulturně-vzdělávacím a metodickým zaměřením. V síti Slovenská muzeí se řadí mezi regionální vlastivědné muzea s užší specializací na dokumentaci dějin Chmelařství, sladovnictví a pivovarnictví na Slovensku.

Tribečská muzeum - Topolčany

Tribečská muzeum v Topolčanech je kulturní instituce fondového charakteru se zbierkotvornej, vědeckovýzkumným, kulturně-vzdělávacím a metodickým zaměřením. V síti Slovenská muzeí se řadí mezi regionální vlastivědné muzea s užší specializací na dokumentaci dějin Chmelařství, sladovnictví a pivovarnictví na Slovensku.

Založení muzea

K založení muzea v Topolčanech dochází až roku 1961. Kromě zmíněných aktivit vlastivědného kroužku k jeho konečnému vzniku přispěl nález části čelistí

a klů mastodonta, které členové vlastivědného kroužku pod vedením Ernesta Opluštila objevily roku 1960 v Kuzmice. Městský národní výbor v Topolčanech vyčlenil ve svých prostorách v městské radnici místnost, kde byl tento unikátní nález uložený a zakonzervován. Po přidělení dalších prostor nakonec muzeum 1. března 1961 pod názvem Okresní vlastivědné muzeum

v Topolčanech úředně vzniklo. Prvním ředitelem muzea se stal Vladimír Kedrovič, který plnil zároveň i funkci historika. Z ostatních vědních oborů byly obsazeny pouze přírodní vědy, kde krátký čas pracovali dva odborní pracovníci. Přidělené prostory v městské radnici stačily jen na zařízení pracoven

a depozitářů, výstavní prostory chyběly. K datu založení muzea sbírkový fond tvořilo přes 5 000 předmětů, mezi nimiž převahu měli archeologické nálezy. Nedostatečné prostorové podmínky, absence odborných pracovníků pro jednotlivé vědní obory av určitém smyslu i nekoncepční řídící práce zapříčinily několikaletou stagnaci muzea. I činnost vlastivědného kroužku

v těchto letech ochabla. Za nejvýznamnější výsledky práce muzea v tomto období lze považovat pouze vybudování Pokoje revolučních tradic v Uhrovci roce 1962 obsahově zaměřené na boje partyzánské brigády Jana Žižky, otevření pamětní pokoje Rudolfa Jašíka v Partizánskem roce 1963, ale zejména rekonstrukci rodného domu Ľ. Štúra v Uhrovci.

Expoziční činnost

V Topolčanech první stálá expozice muzea byla otevřena roku 1964 a její obsahovou náplň tvořila antropologie. Vzhledem ke složení sbírkového fondu expozice nevystihovala vlastivědný charakter muzea, ani dosavadní dlouholeté úsilí vlastivědných pracovníků. Návštěvnost expozice měl zajistit exotický exponát - 3500 let stará mumie z Egypta, kterou Topoľčianska muzeu darovalo Hrdličková muzeum v Praze (roku 1985 se mumie stala součástí expozice tehdejšího Muzea společenského vývoje v Bratislavě).

Až roku 1970 muzeum získalo od MsNV další prostory i finanční prostředky na jejich adaptaci. Díky tomu pracovníci muzea mohli reinstalovat antropologickou expozici a realizovat vlastivědné širší koncipovanou expozici, kterou veřejnosti zpřístupnili 12. května 1971. V expozici byla prezentována část sbírek z archeologie, paleontologie a mineralogie. Součástí vlastivědné expozice se stala i nevelká expozice z dějin dělnického hnutí

v Topoľčianska okrese.

Roku 1974 u příležitosti 30. výročí SNP muzeum otevřelo expozici partyzánské výzbroje a výstroje v bunkrech na Janková vršku. Z důvodu opakovaných krádeží a nemožnosti zabezpečení ochrany předmětů, expozice byla roku 1991 zrušena. Roku 1977, po získání prostor v zrekonstruovaném Dělnickém domě v Topolčanech, muzeum zpřístupnilo expozici věnovanou dějinám dělnického hnutí v okrese, která byla zrušena roku 1990.

Od vzniku muzea existující antropologickou expozici roce 1985 nahradila národopisná expozice, která na relativně malém prostoru prezentovala problematiku tradiční lidové kultury regionu, především zemědělství a lidový oděv a textil.

Původní vlastivědná expozice, která v nezměněné podobě existovala dvacet let, byla koncem roku 1990 zrušena. Během krátké doby ji nahradila nová vlastivědná expozice Ze sbírek muzea, otevřená 23. dubna 1991 u příležitosti 30. výročí založení muzea. Expozice představila výběr nejzajímavějších předmětů z archeologie, historie, národopisu, zoologie, botaniky, geologie, mineralogie a paleontologie, přičemž některé sbírky, např. numismatická, pivovarnická, sbírka současného lidového umění či sbírka zoologických preparátů, byly veřejnosti zpřístupněny poprvé v historii muzea. Od ledna 1964 do konce září 2002 pod správu muzea patřil Rodný dům Ľ. Štúra

v Uhrovci, od roku 1996 nesoucí název Rodný dům Ľudovíta Štúra a Alexandra Dubčeka. První expozice zde byla zpřístupněna roku 1965 u příležitosti oslav 150. výročí narození Ľ. Štúra, reinštalovaná byla roku 1977. Po rekonstrukci dalších částí domu muzeum zde roku 1995 otevřelo Pamětní pokoj Alexandra Dubčeka, který se také v tomto domě narodil. Po vytvoření vyšších územních celků administrativním rozhodnutím rodný dům přešel do vlastnictví Trenčínského samosprávného kraje, pod správu Trenčínského muzea

v Trenčíně.

vědeckovýzkumná činnost

Vědeckovýzkumná činnost pracovníků muzea v prvních letech po založení muzea byla minimální, což bylo projevem především nedostatečného personálního obsazení, ale také slábnoucí aktivitou vlastivědného kroužku.

První komplexní etnografický, botanický a archeologický průzkum pracovníci muzea zrealizovali roku 1972 ve vesnicích Slatinský doliny. Dílčí výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v prvním (a jediném) čísle časopisu Zprávy Vlastivědného muzea v Topolčanech. I v následujícím období se výzkumná činnost zaměřovala hlavně na severní část tehdejšího Topoľčianska okresu

a víceméně měla charakter krátkodobých průzkumů. získaný materiál

v převážné míře nebyl zpracován, resp. publikovaný. Na odbornější bázi se výzkumná činnost dostává koncem 70. let 20. století příchodem odborníků z jednotlivých vědních oborů. Výsledky své vědeckovýzkumné činnosti odborní pracovníci publikovali formou studií v samostatných publikacích av odborných periodikách, ale především formou populárně naučných příspěvků určených širokému okruhu čtenářů.

zbierkotvornej činnost

Zbierkotvornú činnost muzea od začátku nepříznivě ovlivňoval nedostatek vhodných depozitářů. Do roku 1980 sbírkové předměty byly uloženy ve vlhkých sklepních prostorách muzea av dvou místnostech domu určeného k asanaci. Roku 1980 MsNV přidělil muzeu budovu na Pribinově ul., Kde našli své místo pracovny

pro část múzejníkov a depozitáře pro předměty z historie, etnografie, archeologie a botaniky. Jelikož i tato budova se nacházela v asanačních pásmu, začátkem roku 1986 se pracovníci spolu se sbírkovými fondy opět museli stahovat. Prostory na umístění pracovní muzeum získalo v objektu Topoľčianska zimního stadionu, sbírkové předměty se přestěhovali mimo město Topoľčany, do budovy bývalé školy v Malých Bedzany. Část z rozšiřujícího se sbírkového fondu i část pracovníků

v následujícím roce byla umístěna v rodinném domě v Tovarníky, který muzeum získalo roku 1986 koupí do svého vlastnictví. Časté stěhování sbírkových předmětů a umístění v klimaticky nevhodných prostorách vedlo v nejednom případě k jejich trvalému poškození. Absence plochou vyhovujících prostorů poznamenala i obsahovou náplň sbírkového fondu, protože předměty většího rozsahu se nezískávaly z důvodu nedostatku místa. V průběhu let 1999 a 2000 sbírky byly přestěhovány do současného sídla muzea.

výstavní činnost

Podobně jako zbierkotvornej činnost i výstavní činnost muzea byla prakticky

od jeho založení poznamenána nedostatkem vlastních prezentačních prostor.

Do otevření Společenského domu v Topolčanech roce 1981 pracovníci muzea instalovali výstavy ve výlohách obchodů, na chodbách úřadů, škol nebo

v kulturních domech obcí Topoľčianska okresu. Z uvedeného důvodu převažovaly výstavy panelového typu, kde obsahovou náplň tvořil textový

a fotografický materiál. Obsahové zaměření těchto výstav vyplývalo z tehdejší politicko-společenské situace. Převažujícími tématy výstav bylo dělnické hnutí, vznik JZD, národně hnutí a SNP, dějiny KSČ apod.

Od roku 1981 múzejníci na prezentaci svých sbírek využívali výstavní kóje Společenského domu v Topolčanech. Realizace výstav v těchto prostorách představovala také jen určité provizorium, bez adekvátního výstavnické mobiliáře a přiměřené ochrany sbírkových předmětů. Dalším negativem byla i poměrně krátká doba trvání výstav, která neodpovídala objemu vynaložené odborné práci a finančním prostředkům. Navzdory těmto problémům pracovníci muzea ročně připravili okolo 5-6 výstav. Většina z nich byla zaměřena na politické výročí, ale častěji se už objevovaly i výstavy "nepolitického" zaměření, připravené z etnografického či přírodovědného fondu.

Přelom ve výstavní činnosti muzea znamenal rok 1991. V uvedeném roce po zpřístupnění nové vlastivědné expozice byla zrušena národopisná expozice.

V jejích prostorách se začaly pořádat krátkodobé výstavy připravené z vlastních sbírkových fondů, ale také výstavy převzaté z jiných muzeí.

Přestěhování muzea

Úspěšné nastartování expozičních-výstavních aktivit muzea přerušilo v roce 1994 zahájení rekonstrukčních prací na městské radnici, dosavadního sídla muzea, a jeho přestěhování do objektu zdravotnického střediska na sídlišti Jih v Topolčanech. I po určitých úpravách v tomto objektu bylo možné umístit jen pracovně a knihovnu, sbírkové fondy byly soustředěny ve třech objektech nacházejících se v obcích na okolí Topoľčian. Na výstavní účely muzeu sloužila jedna místnost o rozloze cca 50 m2.

Ve snaze neztratit kontakt s návštěvníky, zejména se školní mládeží, iv těchto ne právě nejpříznivějších podmínkách muzeum, i když ve značně zredukované formě, pokračovalo ve výstavní činnosti.

Nové sídlo muzea

Živoření muzea v provizorních stísněných prostorách mimo centra města bylo ukončeno v dubnu 1999, kdy se muzeum přestěhovalo do zčásti zrekonstruované budovy bývalého obvodního královského soudu, později domu dětí, postavené roku 1895. Díky vstřícnosti tehdejších poslanců městského zastupitelstva a primátora města Ing. Pavla Segeš tak muzeum do třicetiletého nájmu získalo jednu z nemnohých dochovaných historických budov v Topolčanech, kde poprvé na jednom místě má soustředěné administrativní

a prezentační prostory, a také celý sbírkový fond.

prezentační aktivity

Po přestěhování muzea do současného sídla na Krušovská ulici začala nová etapa prezentační činnosti muzea. Na expozičních-výstavní činnost byly vyčleněny tři různé prostory, které umožňují souběžné instalaci tří výstav různého rozsahu. První výstava byla v nové budově instalována téměř současně s ukončením stahování muzea. V ostatních letech při organizování prezentačních aktivit Tribečská muzeum spolupracuje kromě muzeí i s občanskými sdruženími a firmami (výstava Vědecká hračka, 100 let železnice, pivovarnictví ...), jednotlivci (prezentace soukromých sbírek entomologa, výstavy výtvarníků, sběratele ...), školami (prezentace prací žáků uměleckých škol, učilišť ...), okresním archivem, městy a obcemi (heraldické symboly, výročí obcí a měst). Sbírkové předměty z fondu muzea tvořily i součást výstav pořádaných jinými organizacemi, např. Okres Topoľčany vystavuje - Bratislava 1995 Salón muzeí - Bratislava 1994, Nitra 1995, Expotour Slovakia Žilina - 1999 Exdrink nápoje - Trenčín 1998, 1999, Z historie vaření piva - Čechy 2000, 2001, Cesta dějinami - Martin 2000, Bratislava a Košice 2001 , Nostalgia - Bratislava 2001, Dovolená na venkově - Nitra 2003, 2004 atd. Od roku 2002 muzeum kromě klasických výstav připravuje i výstavy, jejichž nedílnou součást tvoří animace, tvůrčí dílny, vědomostní nebo výtvarné soutěže. Touto formou byly připraveny výstavy s environmentálním zaměřením - Život v lese, Zvířátka v pohádkách a Život ve vodě

av jejím okolí, a archeologicko-historická výstava Den u starých Slovanů. Výstavy, během kterých se mohou návštěvníci aktivně zapojit do děje se záměrem ověřit si své manuální dovednosti a znalosti, nacházejí značný ohlas u cílové skupiny návštěvníků - dětí MŠ, žáky ZŠ a studenty SŠ. Od roku 1990 se do nabídky akcí spadajících do oblasti muzejní komunikace dostávají dlouho poměrně zřídka využívány interaktivní formy prezentace a zpřístupnění sbírkových předmětů - přednášky, vědomostní kvízy, výtvarné soutěže, otevřené hodiny, terénní exkurze, workshopy atd. Podstatný podíl prezentačních aktivit v plánu činnosti muzea je zřejmý od roku 1999, k čemuž přispěly i prostorové možnosti v nové budově. Do té doby chybějící samostatné prostory umožňují přímo v muzeu pořádat jednotlivé druhy kulturně výchovných a vzdělávacích programů. V případě potřeby nebo v závislosti na prezentované téma se tyto aktivity prováděny i přímo ve výstavních prostorách.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky, Česky, Anglicky, Německy

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 10.9.2021

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Telefon: +421385323253
Webová stránka: tribecskemuzeum.sk/
Tribečská muzeum - Topolčany
Topoľčany
1, Krušovská 291, 955 01 Topoľčany
Topoľčany
Kraj: Nitriansky
Okres: Topoľčany
Region: Ponitrie
 48.557288396425, 18.175349186767

Topoľčany
1, Krušovská 291, 955 01 Topoľčany
Topoľčany

Zobrazit kontakt