Kostel Nejsvětější Trojice - Opoj

Oltář s obrazem Nejsvětější Trojice je neobarokní z let 1875 - 1880. Lavice a křtitelnice jsou pozdně z konce 18. století.

V roce 1752 byla na hřbitově postavena kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici pod ochranou Bolestné Panny Marie. Pod kaplí se nachází krypta rodiny Szásyovej. A to proto, že fundátorom - zakladatelem kostela se 17. května 1755 stal František Szás z opojné, který byl synem Pavla a ten byl zase synem Jana; a jeho matkou byla Helena, dcera Tomáše Nagye de Rethel. Spoluzakladatelkou se stala Katarína Draveczká z Majcichova. Zakládací listinu František Szás doplnil 24. července 1755 av Trnavě ji potvrdil 23. 5. 1755 biskup Jozef Szentillonay, o čem mluví jednak kanonické vizitace majcichovskej fary ze dne 7. července 1756:, ale zmiňuje to i kanonická vizitace opojskej farnosti ze dne 22. května 1847 . Kopie nadační listiny ověřená 14. června 1813 pečetí a podpisem Jana Janoska, kancléře Metropolitní kurie v Trnavě, je uložena v archivu opojskej farnosti, ale v opise je také ve "visitatio Ecclesiae Majthényiensis Anno 1756. 7. July per Illustrissimum ac Rmum. Dnum Joanne Galgoczy. Eppum. Traguriensem peracta. "

Majcichovský farář Ján Novoszad opět a na základě zvláštního zmocnění ostřihomského arcibiskupa Mikuláše Csákyho požehnal opojskú kapli 6. července 1755 - a od tohoto data se odvíjí historie kaple.

Fundátor František Szás v roce 1754 daroval pro kapli dva mešní kalichy s patent, který se stále používají v kostele. Majcichovská kanonická vizitace ze dne 25. března 1781 konstatuje, že tyto kalichy požehnal biskup Pavel Révay. V roce 1773 požehnal biskup Anton Révay zvony pro kapli.

Kostel v opojné postavili v roce 1752, původně jako pohřební kapli s kryptou pro rodinu Szásy. František Szásy, tehdejší vlastník opojských majetků dal sakrální objekt vystavět tak, aby jeho průčelí bylo kolmo orientované do nejstarší ulicový zástavby a uzavíralo tak severozápadní okraj obce. Původně barokní, později klasicistně upravená jednolodní kaple měla dělené štítové průčelí, uprostřed s naznačenou věží jakoby vkomponována do celkové výšky střechy. Tento typický prvek klasicistních a empírových staveb doplňovaly dvě niky umístěny po stranách hlavního vchodu a kulaté okno nad vstupem. Kaple měla původně obdélníkový půdorys s rovným uzávěrem. V interiéru byla překryta valenou klenbou.

Počátkem 20. století byla kaple rozšířena o polygonální presbytář s křížovou klenbou. Strop v tomto čase dostal i výzdobu v podobě výjevů z bible a obrazů sv. Marka a sv. Lukáše.

Dnešní vzhled exteriéru kostela je výsledkem poválečných přestaveb souvisejících s narušením věže a krovu, během osvobozování obce v roce 1945. Výzdoba průčelí byla odstraněna a nahrazena hladkou úpravou vnitřních polí se zvýrazněnými okraji. Přes střechu byla nastavená věž. Valenou klenbu v nejstarší části kostela nahradili rovným stropem.

Na prikostolnom hřbitově se nacházejí nejstarší hroby z poloviny 19. století a to konkrétně dva pískovcové pomníky s křížem a vloženou mramorovou nápisové tabulkou, umístěné na levé straně mezi novými hroby. V areálu hřbitova stojí pískovcová socha Ukřižování Ježíše Krista z roku 1796 av zadní části u domu smutku pomníky drobných opojských zemanů a bohatších sedláků z konce 19. a první poloviny 20. století.