CZ CZ
4 hodnocení
Historie
Osídlení bratislavského hradního kopce sahá hluboko do pravěku. Výhodnou pozici nad řekou Dunaj využili na vybudování výšinného osady již v období eneolitu (cca 2 500 let před Kr.) A také v starší dobře železné (8. - 6. století před Kr.).

Bratislavský hrad

Osídlení bratislavského hradního kopce sahá hluboko do pravěku. Výhodnou pozici nad řekou Dunaj využili na vybudování výšinného osady již v období eneolitu (cca 2 500 let před Kr.) A také v starší dobře železné (8. - 6. století před Kr.).

Po zániku Velkomoravské říše Maďaři dobili a zničili i sídlo na bratislavském hradním kopci, při budování uherského státu však i oni využili výhodnou polohu a vybudovali tam svůj hrad, který se v 11. století stal i sídlem jednoho z komitátû - žup. V souvislosti s novou funkcí byl také na zbytcích velkomoravské baziliky postaven nový kostel zasvěcený Najsv. Spasiteli, při kterém vznikla bratislavská kapitula sloužící mimo jiné i jako hodnověrné místo, jakýsi předchůdce notářského úřadu. V 70. letech 11. století byl hrad sídlem uherského krále Šalomouna, který bojoval s Gejza. Ve druhé polovině 12. století postavili na hradě kamenný románský palác.

Hned na začátku 13. století došlo na žádost krále Imricha k přesunu kapituly do podhradí. Důvodem tohoto kroku byla snaha krále omezit bezpečnostní riziko vyplývající z potřeby umožnit vstup věřícím do areálu hradu. V roce 1221 byl do podhradí na místo dnešního Dómu sv. Martina přesunut i kostel. Původní chrám na hradě následně zanikl.

Období 13. století se nese ve znamení rozsáhlé stavební činnosti, z velké části podmíněno vpádem Tatarů, kterým se však Bratislavský hrad ubránil. Možná ještě před rokem 1245 byla postavena reprezentativní obytná věž - donjon, s půdorysem 22 x 22 metrů, přičemž tloušťka její zdí dosahovala 2,35 metru. Po tatarském vpádu se začala rozsáhlá přestavba celého hradu, jejímž cílem bylo zvýšit odolnost stále ještě drevozemného opevnění hradního areálu. Přímo do valu byly proto vestavěné kamenné věže. V tomto období byla postavena i nejstarší část dnešního hradu - Korunní věž v jihozápadním nároží. Byla součástí opevnění akropole Bratislavského hradu se zmíněným dojnonom.

1949_bsx0lqtgsf.jpg
1949_ocu7pg3q2c.jpg
1949_vawpbk3z9v.jpg
1949_wzmzidlh4l.jpg

Rozsáhlá přestavba se dotkla i samotného jádra hradu s obytnými prostory. Mohutný donjon spolu s většinou opevnění akropole byly zbourány a nahrazeny mohutnou čtyřkřídlá stavbou na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Šlo o podobný typ opevněného královského sídla, jaký známe například ze Zvolena či Vígľaša, a který navazuje na italské kastely. V jižním a východním křídle hradu byly obytné a reprezentativní prostory, další dvě křídla sloužily na hospodářské a provozní účely.
Nezařízené stavbu využíval jako své sídlo několik let uherský král Ladislav Pohrobek, po smrti kterého (v roce 1454) význam hradu upadá.

Karta se obrátila v souvislosti s expanzí Osmanské říše, jejíž vojska v roce 1529 dobyli tehdejší hlavní město Uherska Budín. Novým hlavním město království, kterému už vládli Habsburkové, se stala Bratislava a Bratislavský hrad v této souvislosti prošel renesanční přestavbou v letech 1552 - 62. Už rok po ukončení přestavby na hradě konaly slavnosti spojené s korunovací Maxmiliána II. za uherského krále. Od druhé poloviny 16. století do období vlády Josefa II. byla Korunní věž místem uchovávání uherských korunovačních klenotů.

Válečné události tureckých válek a protihabsburských povstání zasáhly i Bratislavský hrad, jehož špatný stav si vyžádal rozsáhlou barokní obnovu po roce 1629 realizovanou císařským architektem Carlone. Na stavbu dohlížel i Pavel Pálfi, jako dědičný kapitán Bratislavského hradu. Na hradě byly vyměněny střechy, palác byl nadstavaná io jedno podlaží, čímž získal dnešní proporce. Na tři nároží postavili věžičky a došlo i ke sjednocení fasád a úpravám interiéru. Opevnění hradu bylo posíleno výstavbou tzv. Leopoldova bastiónu.

Za vlády Marie Terezie areál Bratislavského hradu prošel rozsáhlou přestavbou pro potřeby uherské rezidence panovnice. Hrad se v té době také stal sídlem uherského místodržícího Alberta Sasko-Těšínského. Kromě úprav samotného hradu, které měly zvýšit jeho reprezentativnost a pohodlí, došlo i k jeho rozšíření o několik přístavby. Z východní strany k němu přistavěli sv. Tereziánium, kde byly obytné prostory, ze severu byla přistavena krytá jízdárna spolu s barokní zahradou a zahradním pavilonem. K západní straně přibyla hospodářská přístavba.

Obratem v historii Bratislavského hradu byl nástup Josefa II. na panovnický trůn. Ten zrušil úřad uherského místodržícího a zemské úřady přesunul z Prahy do Vídně. Tím ztratil nedávno dokončen hrad v podobě reprezentativní rezidence své využití. V roce 1784 se zde usídlil generální seminář, který vychovával kněží katolické církve. Jedním z jeho absolventů byl například i Anton Bernolák. Hrad však novému účelu velmi nevyhovoval.

Novým uživatelům Bratislavského hradu se v roce 1802 stala armáda a původní reprezentativní prostory se změnily na ubytovny pro vojáky. To se stalo hradu i osudnými, neboť v roce 1811 způsobily vojáci svou neopatrností požár, při kterém vyhořel objekt paláce i mnoho domů v podhradí. Palác se proměnil na ruinu, avšak areál hradu nadále využívala armáda pro své potřeby.
Tento stav se začal měnit po druhé světové válce, kdy armáda z Bratislavského hradu odešla. Prvním civilním využitím hradního areálu byla výstavba amfiteátru na severní terase hradu, při které došlo k významnému zásahu do terénu.

K obnově samotného hradu se přistoupilo v roce 1953. Iniciátorem myšlenky byl spisovatel a malíř Janko Alexy a autory projektu Alfréd Piffl a Dušan Martinček. Rekonstrukční práce probíhaly v letech 1956 - 68 a jejich cílem bylo obnovit hrad do jeho podoby z tereziánského období. Hrad se, již jako národní kulturní památka, stal prostorem pro expozice Slovenského národního muzea a nacházely se zde i reprezentační prostory SNR.

Další komplexní obnova samotného hradu, tentokrát už spojená i s podrobným archeologickým a historicko-architektonickým výzkumem, se realizovala v letech 2008 - 2014. financovala ji Národní rada Slovenské republiky a je součástí rozsáhlého projektu rekonstrukce podoby hradu a jeho okolí do podoby, jakou měl po přestavbě za vlády Marie Terezie. Jeho součástí je i obnovení již nezachování částí hradu, včetně severní zahrady se zahradním pavilonem. Výzkum předchozí rekonstrukci přinesl několik zajímavé a dosud neznámé poznatky o dějinách hradu i staršího osídlení.

1949_1pyiy3331x.jpg

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Vlakem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí, Placené parkování v okolí

Akceptované platby: Hotovost, Platba kartou
Domluvíte se: Slovensky, Česky, Anglicky, Německy

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 25.4.2021

Otevírací doba

Počasí

leden - únor
pondelí - neděle:
09:00 - 16:00
Baroková záhrada
březen
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
Baroková záhrada
duben
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
Baroková záhrada
květen
pondelí - neděle:
09:00 - 20:00
Baroková záhrada
červen - srpen
pondelí - neděle:
09:00 - 21:00
Baroková záhrada
září
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
Baroková záhrada
říjen
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
Baroková záhrada
listopad - prosinec
pondelí - neděle:
09:00 - 16:00
Baroková záhrada
Zobrazit více

Otevírací doba

Počasí

leden - únor
pondelí - neděle:
09:00 - 16:00
Baroková záhrada
březen
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
Baroková záhrada
duben
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
Baroková záhrada
květen
pondelí - neděle:
09:00 - 20:00
Baroková záhrada
červen - srpen
pondelí - neděle:
09:00 - 21:00
Baroková záhrada
září
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
Baroková záhrada
říjen
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
Baroková záhrada
listopad - prosinec
pondelí - neděle:
09:00 - 16:00
Baroková záhrada


Kontakt

Telefon: +421 22 048 3110
Webová stránka: bratislava-hrad.sk
Bratislavský hrad
811 06  Bratislava
Kraj: Bratislavský
Okres: Bratislava I
Region: Bratislava
 48.142116, 17.100207

811 06  Bratislava

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události